Stále je legrační říkat Chimichanga!

14. prosince 2014 v 17:03 | zoufalá nána hledající pana Božského |  diary
Zahjuju svůj obvyklý rituál a zapínám YOUTUBE, pouštím první co mě cvrnkne do nosu, na uklidnění a abych se koncentrovala na psaní. Přemýšlím co jsem dělala celý týden a vlastně jsem jím jen tak proplula.
V neděli jsem si objednala novou paměťovku do mobilu, protože už mi nestačila, tak jsem si objednala 16GB a když už jsem byla v ráži, tak taky knížku Silo k Vánocům. A tak mi ještě to odpoledne přišla SMS, že kniha na mě čeká a v pondělí ráno mi přišla zpráva, že už na mě čeká i paměťovka. No, do školy se mi moc nechtělo, tak než jsem tam dorazila, všechno už jsem si vyzvedla. Dorazila jsem o hodinu později, ale stihla jsem v laboratoři připravit ještě zinkovou pastu na akné a opary. Od oběda už mi ten den splýval, protože jsem se učila na analýzu, kde jsme stejně ten slíbený test nepsali. Udělala jsem největší chybu, že jsem si do školy koupila Kofolu na pití a pak celou noc jsem byla vzhůru. Ráno jsem ani nemohla vylézt z postele. Do školy jsem dorazila v polospánku, podělala test odešla jsem raději dřív. Už jen pro to, že jsem se chtěla potřebovala učit na test z chemie. Ten jsem následně ve středu taky podělala, ale snad bych měla mít dostatečně bodů. O fous. Bojkotovala jsem tělocvik, který nám tam byl násilně přidán navíc a šla jsem místo něj domů. Učit se na přípravu léčiv a angličtinu. Zvládla jsem obojí. Byl čtvrtek, čili pro mě to je konec škloního týdne, protože v pátky mám volno. Takže jsem se rozhodla, že skočím do vědecké knihovny. Nevím jak to máte ve vaších knihovnách, ale u nás příjdeme, v databázi na počítači si hodíme do jakéhosi "košíku" jaké knihy chceme a pak nás knihovnice zavolá a předá nám je z archívu. Já byla v té knihovně podruhé v životě a poprvé jsem byla zmatená jak lesní včela, ale byla tam se mnou kamarádka a ta mi pomohla. Jenže tentokrát jsem byla sama a opět zmatená. Vložila jsem tedy do košíčku tři knihy a čekala, kdy zavolají mé jméno. Pět minut ... deset .... patnáct. Paní knihovnice byla moc milá a šla se zeptat dozadu, kde to vázne. Prý tam žádné knihy nemám. Zjišťujeme co jsem udělala špatně, odeslala jsem to, ale knihy, které zrovna na skladě nebyly, asi bych tam čekala sakra dlouho! Tak repete! Ujel mi autobus, takže jsem musela mrznout při čekání na další.
V pátek jsem byla jak na trní, těšila jsem se do Předvánoční Vídně a tak jsem se uklidnila novými děli 2 BROKE GIRLS, bože, jak já se na ně těšila! Zhltla jsem je na jeden nádech a už zas nemám na co koukat!
Sobota. Vstávání v 1:25. Snad nikdy jsem tak brzo nevstávala. Cesta na autobus, kdy nikdo nevěděl, odkud to vlastně jede. Hurá! Ve tři ráno už sedíme v buse a jedeme vstříc novým zážitkům.

Všichni jsme byli trochu unavení, takže šestihodinová cesta rychle uběhla, když jsme většinu prospali. V 7:30 čurpauza u Mekáče a v něco málo po deváte už jsme byli na periferii Vídně. Do centra prý výletní autobusy o víkendu nesmějí (kecy prdy beďary, bylo tam plno pražských autobusů), takže jsme jeli 5 zastávek metrem, což mi nevadí, mtro mám ráda a hrozně se mi líbí všechny metra kromě Pražského, protože mi příjdou čistější a modernější, zkrátka lepší.
Naše grupa chvíli zůstala s průvodcem a pak jsme se oddělily a zamířily směr Sisi museum. Potom jsme procházely trhy, pily punč. (Turbo hausepunch byl fakt gut!) Mátly jsme prodavače, protože jsme vždy začaly s Guten Tag! a pokračovaly in english. Cesta domů utekla neskutečně rychle, půlka byla mrtvá, ale my se dobře bavily.
Domů jsem dorazila o půlnoci a spala dneska až do desíti hodin. A pak se divím, že mi ty víkendy tak utíkají!

Občas trochu mrznu při učení, ale termo láhev je zázrak!

Osudové knihy z vědecké knihovny.

Svítání z autobusu.

Ráno, když to v autobuse drncalo.

Balkón, kde hovořil Hitler. ( A né, nehovořil tam včera, jako podotkl můj tatínek.)

Tenhle hrníček už mi stojí na poličce vedle sbírky mých dalších.

Velice profi fotka!

Úděsná fotka, ale kvůli těm lízátkům to tady prostě dám!
Hmm.... je hrozně dobré, ale už mě bolí jazyk!

Měla jsem hrozné nervy, že mi pokaždé někdo vlezl do záběru a nechtěl mě nechat vyfotit se se sloníkem - no tak mám půlku slona!

Na závěr naše poslední fotka. Společná večerní, hrozně romantická až na ty odpadky.

 


Komentáře

1 Vicky | Web | 14. prosince 2014 v 17:14 | Reagovat

super :) pekný blog :)

2 stuprum | Web | 15. prosince 2014 v 13:05 | Reagovat

Odpadky právě dodávají romanci. :)

3 MaddyHarry | Web | 16. prosince 2014 v 14:09 | Reagovat

Vážně super fotografie! A to s tím autobusem. Jaj chudáku mrznou a ještě čekat na bus. To ti nezávidím. A ta věta s lesní včelou mě pobavila. Představit si tě takhle v té knihovně. :D

4 V | Web | 17. prosince 2014 v 16:41 | Reagovat

pražské metro se ti nelíbí? říká se, že je jedno z nejmodernějších v evropě :O mě přijde super... třeba v Berlíně, Bonnu nebo Mnichově mi přijde divné... a kdybys viděla to v Budapešti. děs :D
jinak na 2 broke girls koukám taky, každý týden čekám na nový díl :3

5 paja-writes | Web | 17. prosince 2014 v 19:51 | Reagovat

Moc pěkný blog :)

6 flow | Web | 19. prosince 2014 v 8:46 | Reagovat

Tvůj tatínek má očividně smysl pro humor. :D
Fotky jsou nádherné!:)

7 paja-writes | Web | 19. prosince 2014 v 13:27 | Reagovat

Jo jo, ty fotky se ti moc povedly.

8 Intuice | E-mail | Web | 20. prosince 2014 v 16:20 | Reagovat

Hrníček i lízátko jsou moc pěkné. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.